Rád bych poděkoval všem, kteří se ukázali a taky našemu jedinému "zahraničnímu" hostovi 1stCL/Fučidovi , že si s náma zaletěl. Jednalo se o první specku pod mou taktovkou, takže veškeré připomínky beru na vědomí a při příští specce na ně budu brát ohled.
A teď k misi:
Kdesi v anglii, říjen 1940...
...Je něco málo po jedenácté v noci. Sedíme v zatemněné místnosti, která je určená pro piloty, kteří mají tuto noc pohovotost. Na očích máme nasazené popůlární černé brýle, které mají náš zrak lépe přizpůsobit k vidění v noci. Skutečnost je taková, že nevidím ani hovno. A tak se mohu jen domnívat, co pod rouškou tmy dělají na vedlejším gauči spolu Tjurma s Podrsem. Mezitím vedu debatu s Heroem, naším ochráncem a bojovníkem za spravedlnost ve squadroně, o tom, zda válka skončí ještě do letošních Vánoc. Stále dokola opakuje, že by mohla, pokud by Rusové zaútočili na Německo z východu a přidává pár vulgárních nadávek na Stalina a jeho pobočniky. Do debaty se postupně zapojují i Podrs s Tjurmou, kteří stáčí téma rozhovoru ke včerejší návštěvě místního vykřičeného domu, které se účastnili spolu s některými dalšími piloty od 310té stíhací squadrony. Máme po briefingu, takže jsme stihli také probrat naše cíle. Když jsme o nich domluvili, rozlehlo se místností nezvyklé ticho. Slyšet byl pouze krb z vedlejší místnosti, který vyhříval u tuto. To ticho znamenalo jen jediné, že to dnes nebude žádná legrace. Ztráty v poslední době jsou obrovské, mnoho kamarádů se nevrátilo z bojových letů a u jejich jmen na tabuli bijí do očí tři písmena, MIA, ztracen v akci. Snad přežili a ještě někdy se spolu všichni shledáme....
Ze vzpomínek na ztracené kamarády mě vytrhává klepání na dveře. Do místosti vstupuje člověk objemnější postavy s fousatou tváří, ale až podle hlasu poznávám že jde o Cibuli, trefně přezdívaného také chameleón, který již nějakou dobu funguje na naší základně jako pozemní perosnál a pomáhá se zařizováním všeho potřebného. Jeho ústa jakoby vynesla těžký rozsudek: "Osádky letounů KX-B, KX-H, KX-R a KX-T se mají připravit ke startu, letadla jsou připravena." Zvedáme se z pohodlných křesel a oblékáme si těžké pilotní bundy. Při odchodu z místnosti nám "chameleón" každému podává ruku a přeje hodně štěstí. Před barákem čeká džíp, který nás naložil a rozveze ka naším strojům. Během krátké cesty k našim Wellingtonům nikdo nemluví, jen si popřejeme mnoho štěstí a já vyskakuju u svého KX-R a sleduju jak řidič džípu odváží 3 postavy k dalším letounům v dáli. Bylo to možná naposledy, co jsem viděl Podrse, Tjurmu a Heroa živé. Nechci na to myslet, ale tato myšlenka Vám vleze pod kůži a tam hlodá a hlodá...
Lezu do letadla, osádka již je uvnitř a probíhá předletová kontrola stroje. Vše se zdá plně funkční a tak hlásím řídící věži, že jsme připraveni ke startu. Řídící věž odpovída, že rozumí a máme vyčkat na další rozkazy. 23:30 - konečně dostáváme rozkaz ke startu a tak začínáme rolovat na dráhu. Popojíždím jako poslední a tak jen sleduji, jak všechny ostatní Wellingtony jak vzlétají a točí si každý svým kurzem. Vysunuji klapky, otevírám chladič motorů, zamykám ostruhové kolečko a přídávám tah. Po chvíli se ocitám ve vzduchu, zatahuji podvozek, a pomalu zatahuji i klapky a nabírám kurz 260° směrem k Francouszkému pobřeží. Velkým obloukem se vyhýbám výběžku Point de Hoc, který je dle odboje silně zaflakován. Pobžeží překračuji v místě delty několika řek a nabírám kurz 180° už ve výšce 5000 metrů. Nastavuji zaměřovač a hledám svůj cíl. Prolétnu kolem Carentanu a St.Lo a předávám stroj plně do rukou bombometčíka. Hlásí, že jsme přesně na cestě k cíli. Pár vteřin před odhozem vidím něco co mi vyrazilo dech, přímo proti pilotní kabině se rozštěkalo několik kanonů. Ihned mě napadlo:"stodesítka na headon"! Ta jedna vteřina střelby nepřátelského letadla mi připadalo jako věčnost a ihned zjišťuji stav osádky, zda není někdo zraněn. Všichni se hlásí, že jsou v pořádku a tak snad pilot Luftwaffe netrefil ani stroj, protože nebylo slyšet ani cítít výbuch jediného 20mm granátu. Pár vteřin po tomto útoku odhazujeme pumy a ihned točím levou směr k pobřeží, ale to už slyším jak můj zadní střelec svádí nerovný souboj ne s jednou, ale se dvěma 110tkama!!! Naštěstí asi piloti, kteří na mě útočili, večer pořádně popili, protože jsem nezaznamenal žádný zásah, ikdyž to kolem nás hvízdalo solidně. Potlačuji tedy svého Wellingtona k zemi a tom okamžiku dopadly pumy na sklad paliva a následný výbech nejspíš oslepil noční lovce a ti mě ztratili z dohledu. Spadl jsem až na úroveň mraků, do kterých jsem se několikrát uklidil abych setřásl možné pronásledovatele. Ovšem velmi brzy jsem si let v této výšce rozmyslel a to z důvodu docela nepříjemného flaku, který mě opět vyhnal až do 5ti kilometrů. Cestou domů jsem nezaznamenal žádnou jinou leteckou či poezmní aktivitu a zhruba v 00:30 dosedám se svým Wellingtonem na dráhu. Po zaparkování celá osádka včetně mě provádí pod letadlem vítězný rituál (který Vám ovšem nebudu prozrazovat) a jdeme sepsat s "úředníky" letové hlášení. Po tomto nuceném výslechu na mě před místností čeká "chameleón" a dozvídám se otřesnou zprávu..... Hero ani Tjurma se z náletu nevrátili....Podrs díky bohu ano. To mi úplně vyrazilo dech. Těžce hledám slova. Do této chvíle jsem měl neskutečnou radost ze zničení cíle a úniku dvoum nočním stíhačům Luftwaffe, ale tato zprává odnesla mou radost na věčnost...
Zdrcen odcházím do důstojnického klubu, kde nacházím Podrse zpitého pod obraz s flaškou skotské v ruce. Usazen v pohodlném křesle kouká do zdi a v očích má nepřítomný výraz. Tjurma byl jeho velmi dobrý kamarád a byli skoro jako bratři. Při rozhovoru se dozvídám (ikdyž s obtížemi, protože ožralému je špatně rozumět), že Tjurmu nejprve napadl jeden noční stíhač, kterého ale jeho střelec vyřídíl, avšak po tom, co ho označili světlomety se na něj vrhnul druhý a ustřelil mu křídlo...Tjurma stačil zařvat do rádia, že to schytal a že se z letadla asi nedostane.... Podrs nezahlédl ni jediný padák... A Hero? Ten hlásil akorát odhození pum nad Caen a od té doby o něm nikdo neslyšel. Snad přistál někde ve Francii a podaří se mu utéct.
Podepírám Podrse a pomáhám mu do postele, kde totálně pod obraz usíná. Bude to pro něj pár dní těžké, bydlel společně s Tjurmou. A já odcházím do řídící místnosti, kde je na mě abych u Tjurmy dopsal nejnepříjemnější tři písmena, KIA, zabit v akci. U Heroa doplňuji MIA, ztracen v akci. Tyto tři písména nám alepsoď dávájí nějakou, ikdyž malinkatou naději, že svého kamaráda ještě někdy uvidíme. Odcházím na svou ubikaci a chystám se do postele. Do svého osobního deníku zapusuji do sekce ZTRÁTY jména všech členů osádek bombardéru KX-T a KX-H. Před spaním se ale také musím posilnit alkoholem, protože bych jinak nesnul...
Konec hlášení
Sq/L Rampa
--------------------
No a druhej let, tam jsem to shodil omylem na nějakou stodolu ve Francii a při posledním letu jsem bombradoval letiště. Při návratu na základnu mě ovšem vyhmátl Taly, Paul a Oldfly a nasypali do mě co se vešlo. A tak jsem byl nucenej skákat
Z deniku F/L Podrse, velitele letounu Vickers Wellington Mk.I, imatrikulace KX-B
27.10.1940
...na dnesni noc nam veleni pripravilo dalsi bojovy let nad okupovanou Francii. Lety nad uzemim nepritele si vyzadaly krutou dan na nasich chlapcich a proto dnesni noc odstartuji pouze 4 stroje, prilis mnoho nasich kamaradu se nevratilo z predchozich naletu.
...Krome nasi stare dobre KX-B(ozenky) se dnes pres Kanal vypravi jeste letouny KX-H, KX-R a KX-T. Protoze nase bombardery letaji na nocni mise osamocene, je v brief roomu jen ma posadka, ostatni delaji pripravu na let oddelene ve vedlejsich mistnostech. Mezi kluky panuje ponura nalada, stres z kazdodenniho strachu o svuj zivot proveri psychickou vydrz kazdeho clena posadky. Snazim se hochy povzbudit nekolika novymi vtipy ktere jsem zaslechl v pubu v nejblizsi vesnici, presto i ja nemuzu z hlavy vyhnat myslenky na smrt. Budeme mit zase stesti? Vratime se? A co nasi kamaradi? Jak dlouho bude jeste tahle zpropadena valka trvat?...
...Je po briefingu. Nasim dnesnim cilem je sklad pohonnych hmot u francouzskeho mesta Argentan. Technici dokoncuji posledni prohlidku naseho letounu, provadi kontrolu spravneho ulozeni 3 bomb schovanych v pumovnici. Jestli dnes Buh da, dopadne na fasisiticke utlacovatele 1000kg vybusniny.
..
.
...cas 23:30 GMT, 4 Wellingtony buraceji po startovaci draze, po startu je rychle pohlcuje cernocerna tma. Start probehl v poradku, vsechny pristroje pracuji tak jak maji a proto nabira nas stroj kurz 135 k Francouzskemu pobrezi. To preletame blizko mesta Cabourg, vyska 2800m. Jestlize doted padlo v nasich interkomech jen par holych vet, po preletu pobrezi nase komunikace uticha zcela a kazdy se ponoruje sam do sebe, nechavame se unaset myslenkami daleko na vychod, do nasi rodne vlasti, kterou jsme museli narychlo opustit...
...priblizne po 2 minutach po preletu francouzskeho pobrezi prerusuji tizive ticho a velim ke zmene kurzu, kurz 175, stoupame do vysky odhozu, 4500m, nas plne nalozeny Wellington o moc vice nevystoupa a ja osobne davam prednost nizsi letove hladine pro moznost lepsi identifikaci cile. Po ceste na jih obcas noc prozari zlovestne kuzele nemeckych svetlometu, nez nas ale staci zachytit, mizime z jejich dosahu a neochvejne ukrajujeme zbyvajici vzdalenost ktera nas deli od cile...
...jsme priblizne 10 mil od cile, bombometcik je pripraven v astrovezi a skrze zamerovac opravuje odchylku, upravuji kurz primo na cil, pobliz cile se nachazi nepratelske letiste, lakavy cil ale nepriteli uskodi vic pokud nebude mit dostatek paliva, z letiste i z naseho cile se k nam natahuji zarive paprsky svetlometu...TRI...DVA...JEDNA...BOMBY SHOZENY!!!...
...Ihned po odhozu stacim nas stroj levou zatackou do kurzu 35, mirne sklesavam, strelci ve strelistich procesavaji okolni cernotu, svetlomety zhasinaji, v nasem okoli se pohybuji nocni lovci...
...po nekolika minutach ktere nam pripadaji jako hodiny se dostavame z cilove oblasti, strelci hlasi klid, nikde zadni nocni stihaci. Asi 10 mil JZ od mesta Vimoutiers stacim nas Wellington do kurzu nula, tudy vede nase cesta domu.
...priblizne 10 mil jizne od mesta St.Pierre najednou trup naseho letounu ozari modry kuzel jasneho svetla! Chvili pote se zacina cely stroj otrasat, vne kabiny pozorujeme karminove oblacky vybuchujiciho flaku. Pohled na ne je temer hypnotizujici, cloveku se ani nechce verit ze tak krasna vec mu muze zpusobit smrt. A nebylo by to nakonec pro nas vysvobozeni?
...z melancholie me vytrhuje krik meho druheho dustojnika, jsme moc nizko, pri zmene kurzu nad cilem jsme sklesali az pod relativne bezpecnou hladinu 4000m, rucicka vyskomeru ukazuje 3800m. Proklinam se za svou nerozvaznost, nyni nam jen zbyva doufat ze se dostaneme z flakove oblasti a z dosahu nepratelskych svetlometu drive nez si nas najde nejaky nocni stihac...
...podarilo se, vidime francouzske pobrezi ktere omyvaji studene vody Kanalu La Manche. Po preletu pobrezi stacim nas stroj na primy kurz na nasi zakladnu, opet kontroluji funkci vsech pristroju pred pistanim...PRISTALI JSME!
...dalsi let jsme prezili...ze by nad nami drzel ochrannou ruku nejaky andel strazny?
...po pristani neni moc casu na odpocinek, velitelstvi nas chce vyslat co nejdrive na dalsi bojovy let...
Vcerejsi noci se nevratil ze sveho druheho bojoveho letu nad okupovanym uzemim Francie letoun KX-B. Posledni znamy kontakt byl zaznamenan posadkou spojeneckeho letounu, ktera hlasila strelbu nepratelskych stihacu v oblasti kde se Wellington, F/L Podrse pohyboval.
Predpoklada se ze se letoun stal obeti nocnich stihacu, cela posadka je pohresovana...
Příspěvků: 445 Bydliště: Nový Bydžov Založen: 05.04.06
Přidán 23/12/2007 14:33
1stCL_Fucida napsal:
...ač plot těsně před dráhou je bota jak hrom, tak musím Mamuťákovi vyseknout obrovskou poklonu za detaily, se kterými si opravdu vyhrál. Jako občasný maptvůrce vím, o čem mluvím. Pokud nebude mít za dva měsíce co na práci, tak bych ho poprosil o vyšperkování kurlandské mapy...To co jsem viděl včera..všechna čest.
Jo no, v editoru mi ten plot pripadal dost daleko od drahy a nevsiml jsem si, ze je tak vysoky pouceni pro priste...
Zpráva Oberkommando der Luftwaffe ze dne 28.10. 1940:
Sud von Le Havre naleseny trosky flugzeugu od jednocho english hund s imatikulasi KX-T numer stroje 33571. V kabine fur piloten nalesen ochorela denik felitele stroje W/O Tjurma. Pri podropnejsim pruskum fypadla tri fotka kurev z anglisky bordel a dale pak chrozna bild jinecho osralecho angliskeho hund v uniform dustojnika s chodnosti F/Lt stojisicho pred strojem s imatrikulasi KX-B. Na drucha strana bild napsane fenovani: "Za tři kuřby Podrs." Abwehr nedokasal presne roslustit, das muss eine sprava pro francozisch odboj sein. Dalsi strany denik obsachovat popisy angliska restaurant a pocty kurev v londynska bordel. Dale pak popisy spolesna akse diese angliska hund ....... Abwehr prave zjistila, se KX byt kod tschechishe sqaudron. To bude mit manselka tochoto Tjurma radost, as ji gestapo ukasat fotky a denik. Das ist alles. Gott strafe England
a při posledním letu jsem bombradoval letiště. Při návratu na základnu mě ovšem vyhmátl Taly, Paul a Oldfly a nasypali do mě co se vešlo. A tak jsem byl nucenej skákat 
.
